Další díl našeho seriálu vám nastíní základy z oboru polygrafie, ve kterém ilustrátor hraje důležitou roli. Čím se vlastně polygrafie zabývá? Pojďme to zjistit.
Polygrafie jako taková vlastně o grafickém designu moc není. Polygrafie je věda, obor, který se zabývá kompletním vytvořením tištěného produktu, od návrhu, sazby, ctp, tisku, až po kompletaci. Jako grafici byste měli vědět, že tisk vlastně není jen o tom pořídit si na stůl tiskárnu a zmáčknout tlačítko. Naučíte se i některé výrazy, které byste v budoucnu mohli potřebovat.
Barevné prostory
Mezi nejzákladnější základ patří znalost barevného prostoru CMYK. Co to vlastně znamená, a jak se liší od RGB? Proč musím tisknout ve CMYKu a webdesign tvořit v RGB?
Nejdříve si řekněme, co je to RGB, vám "Photoshopákům" to bude jistě bližší. RGB je hlavní základní barevný prostor, skládá se ze tří hlavních barev spektra, červené, zelené a modré.
Z těchto tří barev vznikají všechny odstíny barev, které můžete vidět na monitoru, vyfotit fotoaparátem či oskenovat scanerem. V režimu RGB pracuje i lidské oko. RGB je tedy barevný režim pro monitor, tudíž i pro web a webdesign. Mohli bychom tvořit i ve CMYKu, ten je však objemnější a nezobrazuje tak dobře webové barvy (RGB udává 3 údaje, CMYK 4, proto je dokument ve CMYKu zpravidla větší). Po sečtení všech tří barev nám vznikne bílá barva, jedná se tedy o aditivní míšení barev (to je důvod proč nemůžeme tisknout v RGB).
Pozn. Na veletrhu polygrafie se objevily novinky, monitory v režimu CMYK. Výhoda spočívá v jistotě, že výtisk bude mít stejnou barevnost jako návrh na monitoru.
Co je to tedy ten CMYK?
CMYK je stejně jako RGB závislý barevný režim.
Jsou to vlastně doplňkové barvy z režimu RGB. G(GREEN)+ B(BLUE) = C(CYAN) Viz. obrázek.
Stejně jako RGB se skládá ze tří barev, černá je tedy pouze doplňková barva pro kontrast. Po sečtení nám vyjde černá barva (tmavě hnědá, černá pouze s přidáním kontrastu), jedná se tedy o substraktivní míšení. Ve CMYKu tedy pracují všechny tiskárny (pokud byste se někdy dostali k výrobě tištěného produktu, nezapomeňte, že musí být ve CMYKu).
Jak se ale dostane obrázek z monitoru na papír?
Pro většinu lidí stačí odpověd vytisknutím. My ale půjdeme do hloubky a řekneme si, co to vlastně znamená vytisknout a jak tisk probíhá. Nejdříve vám popíši, jak tento proces probíhá u vás doma, ve stolních tiskrárnách.
Na začátku je tedy obrázek u kterého můžeme určit:
- Barevný režim (CMYK pro tisk, RGB, pro web)
- Rozměr obrázku (pro tisk udávejte v milimetrech, pro web v bodech)
- Rozlišení obrázku (pro tisk 150-300, pro web 72)
U stolních tiskáren se nezaobírejte věcí, jako jsou tiskové značky apod. zatím je nepotřebujeme.
Když získáme obrázek vhodný pro tisk, můžeme ho klasicky poslat do tiskárny. Tiskárna si sama vytvoří nehmotné tiskové desky s frekvenčním síťováním (vysvětlíme později). Každá barva má svojí vlastní nehmotnou tiskovou desku (síť bodů), která určuje toneru, kdy a jak má poslat mikrokapku na papír. Tisková deska je vlastně taková černobílá fotografie, akorát obarvená na určitou barvu. Když se dohromady vytisknou všechny čtyři jednobarevné desky, s tím, že každá má jednu ze cmykových barev, pomocí soutisku vznikne iluze barevné fotografie. Viz. obr.
Soutisk - vzniká tím, že se těsně k sobě natisknou tiskové body, které pak nedokonalým lidským okem vytváří iluzi výsledné barvy. Vidět ho můžete, když se podíváte zblízka na velkoformátovou reklamu, například billboard nebo citilight.
Síťování - je princip, kterým se obrázek rozloží na tiskové body, ty se pak vytisknou a vytvoří soutisk. Existují dva způsoby :
FMS - Frekvenční síťování - využívají ho převážně domácí tiskárny. Síť je nepravidelná, body jsou stejně velké, čím tmavší místo, tím víc bodů, čím světlejší, tím míň. Viz. obrázek
AMS - Autotipické síťování - výraz autotipie je docela známý. Princip autotipie se používal mnohem dřív, než se objevil první počítač, například u vyvolávání fotek. Síť je tedy pravidelná, avšak body jsou různě velké, čím světlejší místo, tím menší bod, čím tmavší místo, tím větší bod.
Btw.Na obrázcích jsou zobrazeny velmi přehnaně tiskové body, normálně by vám toto tiskárna samozřejmě nevyjela, jde pouze o princip
U velkoformátových tiskáren to chodí ještě trochu jinak. Jen ve zkratce, na začátku je obrázek, ze kterého se následně udělají výtažky CMYK barev (každá barva se separuje = oddělí). Následně se z každého výtažku udělá tisková deska přes technologii CTP (vysvítí se asi 0,3 mm tenká hliníková deska). Ta se vloží do tiskového stroje, vyrovná, sladí, a může se tisknout. Dnes se nejvíce používá technologie offset, která je založena na odpuzovosti tiskové barvy a vody a tiskne zhruba 10 000 výtisků/hodinu. Jen pro představu, je to obrovská, nejméně desetimetrová tiskárna, kterou pořídíte za cenu kolem pár milionů euro.
Vektor a pantone barva
Všechny barvy jsou tedy tvořeny prostorem CMYK, existují však ještě tzv. přímé barvy a Pantone vzorníky. Existují klienti, pro které je kvalita tisku vysoce důležitá a proto je velice důležitá i barevnost. Megakorporace si tedy často registrují svoji barvu a mají jistotu, že jim vždycky jakákoliv velkoformátová tiskárna vyjede stejný odstín. Coca-cola má například svojí červenou, Škoda svojí zelenou atd. Jak je tedy možné, že odstín je vždy stejný? Pro tento účel se vytvořily tzn. Pantone vzorníky. Na těchto drahých vzornících jsou vytisklé předem namíchané barvy, které budou mít zaručeně stejný odstín, jsou kategorizovány podle kodu. Tato věc se hodí, pokud se například dohodnete s nějakým neposlušným klientem na kodu barvy, on vám to podepíše, a už nemůže tímto směrem nic reklamovat. Pantone barvy jsou tedy předem předmíchané = nenajdete zde soutisk ani pod mikroskopem = dokument, v tomto případě nějaké vektorové logo je mnohem kvalitnější. Pokud se do budoucna chcete zabývat převážně webdesignem, nemusíte si s tím lámat hlavu. Zastávám ale názor, že každý grafik by měl vědět více méně alespoň základy polygrafie.
Výrazy, které byste měli znát :
Ne každý z vás bude někdy posílat data do tiskárny, a ne každý z vás bude potřebovat těchto pár polygrafických výrazů. Nikdy ale nevíte, co vás potká. Nikdo přeci nechce, aby z vás sekretářka v tiskárně nebo nedej bohu tiskař udělali amatéra. Když tedy zadáváte zakázku v tiskárně, měli byste vědět, co je to (nezapomeňte, že se jedná o výrazy, které se kvůli domácí tiskárně učit nemusíte):
Barevnost:
O CMYKu už jsme již mluvili. Jak tedy v tiskárně poznají, že chce CMYK, nebo jen černobílý výtisk? Jednoduše, každá barva zastupuje jedno číslo a ty se jednoduše sčítají (tzn. CMYK = 4 barvy = 4). Do toho se zadání odděluje na rub a líc, takže když chcete CMYK z jedné strany, bude zadání barevnosti 4/0. Když budete chtít z obou stran CMYK, zadáte 4/4. Když chcete z obou stran černobílý výtisk, bude to 1/1.
Spadávka
Spadávka je velmi důležitý pojem. Chcete-li na stránku vložit obrázek, který vám po ořezu bude lézt ze stránky (na spad), měl by v sázecím programu přesahovat minimálně 3mm, ideálně 5mm. Kdyby spadávka nebyla, mohl by se vyskytnout problém, že obrázek, který je napasovaný přesně k okraji stránky, by po ořezu vedle sebe měl třeba 0,5mm bílého místa. Obrázek by tedy měl vylézat z čistého formátu až do hrubého formátu.
Hrubý a čistý formát
Tento pojem nám vlastně navazuje na spadávku. Začněme tedy od začátku, aby vám byl stoprocentně jasný předchozí pojem. Připravujete tedy dokument k tisku, řekněme třeba vizitku. V sázecím programu (Quark, InDesign) musí mít stránka časopisu nejdříve hrubý rozměr. Z každé strany se k čistému formátu přidá 5mm kvůli spadávce a ořezu. Po ořezu bude mít tedy naše stránka čistý formát. Když tedy budeme vytvářet vizitku, hrubý formát bude 100x60, po oříznutí, tedy čistý formát, pak bude 90x50.
Toto je tedy pouze zlomek ze základů. Pevně doufám, že pro vás byl tento článek užitečný. Technologie tisku není věc, kterou byste měli hodit za hlavu. Nezapomeňte, že čím víc grafik umí, tím víc je v týmu nepostradatelný, případně bere víc jako freelance designer.